čtvrtek 19. listopadu 2015

Jídlo do práce I.



Krom toho, že studuju medicínu se snažím také chodit do práce. Pracuji na jedné výstavě v centru Prahy. Výstava je to trvalá, už je 4.rokem a stále se nese obdivu a novým návštěvníkům. Já zde pracuji 3,5roku a jsem zde opravdu spokojená. Je to přijemná brigáda, kde pracuji s celkem v pohodě lidmi . Velké plus zde také je, že si můžu psát směny, jak se mi hodí a to i když můžu fakt jen třeba 7x do měsíce apod. Hodně mi vycházejí vstříc a to člověk nevidí všude.

úterý 17. listopadu 2015

Změna je změna

Ahoj!
Opět všechny hrozně ráda vidím. Nevím, zda-li jsem si ještě udržela nějaké čtenáře, když jsem blog takhle zanedbávala. Ale opravdu jsem si toho vždycky vážila, že jsem měla takovou návštěvnost.
Teď se, ale chci na něj opět vrátit a v plné síle. Můj záměr je jednoduchý, vzít trochu z medicíny, trochu ze mě, zamíchat a udělat z toho koktejl, který sem pěkně rozleju :D


neděle 24. srpna 2014

Anatomie

Anatomie... strašák prvního ročníku. Teda na 1.LF je mimo anču ještě strašák histologie - ale o té později.
Anatomie je stěžejní předmět, bez jeho splnění prostě nemůžete jít dál. Tady vás prostě naučí aspoň to, jak to v lidském těle funguje a co tam vlastně máme :)

Pro mě osobně to byl dobrý předmět. Bavil mě.. ale když se na něj musíte učit furt a jen na něj a všechno ostatní musí stranou. Tak Vás taky pěkně naštve :D. Co se týče vyučování. Tak praktika jsou povinná a jsou vždycky jeden den v týdnu a trvají asi (2 a půl hodiny). Píšou se při nich testy - obrazkové ale i testové, zkouší se, chodí se na pitevny (vše záleží na vyučujícím). Každopádně by měli podle osnov splnit to, že ob týden se píše z daného tematu - kosti, klouby, svaly, lebka, systémy (GIT, dychácí, močopočo), PNS, CNS. A testy musíte splnit alespoň na C-. Když to tak neni, tak si je musíte opravit. Opravy jsou zase individuální. My si mohli testy opravovat. Já jsem si ho za celou dobu opravovala jen jednou (a byla to moje blbost :/), ale byli tací co si opravovali furt. Někteří vyučující ale nedávají možnost opravy jednoho testu, ale blokově, takže 3 testy a jeden špatně = oprav všechny. A když to nesplníte a neopravíte, tak jdete k zápočtovému testu. To ovšem nikomu nedoporučuju.. ale co se týče zápočtáku, o tom moc nevim, ale píše se zase obrázkového formátu (aspoň myslim).

Když však splníte vše, dostanete zápočet. Musíte taky chodit na pitevní cvičení. Ty jsou 2x do roka, první trvají 2 týdny a druhé 3 týdny. Chodíte tam ob den a vždy odpoledne. Od půl 3 tuším. A jste tam tak do 6. A pitváte.. a učíte se co vidíte. Také byste měli být 2x vyzkoušeni. A nesmíte tam mít D - jinak vás nepřipustí k popitevnímu pohovoru. Ale známku si opravit můžete :). Takže je dobré chodit na pitevny připravený a nezanedbávat to. Je to sice hrozný se po pitvách ještě učit (což já jsem nedokázala a padla jsem vždycky doma do postele a druhý den to pak doháněla), ale prostě to musíte 2-3 týdny překousnout :). Poté následuje popitevní pohovor. Já měla štěstí na hodné zkoušející, to se přiznávám, takže to pro mě nebyl žádný děsivý zážitek.. Prostě se mě zeptali na pár struktur, na nějakou topografii a celkově klasické "pitevní otázky" a žádné špeky. A celkově u nás v kruhu když někdo řikal, že se ptali na hrooozně těžký a divný věci - tak kecali. To byli lidi, co ten pohovor nedali, prostě se neučili, nebo se učili a nic nevěděli, takže se učili nějak blbě, ale byla to jen jejich chyba. A pak si navymýšleli blbosti. Já věřím, že kdybychom měli jiné zkoušející, tak to padne třeba i na ty "špeky".. ale celkově to u nás nedalo  za 1 pohovor tak 5 lidi? A za 2. pohovor to dali všichni :). Pak se chodi na zapíjení popiteváku .. kam se zve třebas i váš učitel a lektor z kruhu :) A neni to vůbec špatné, aspoň se lépe poznáte :)

A když máte ze všeho zápočty, tak nás čeká finále... ZKOUŠKA! :D . Ke zkoušce teda ještě musíte mít splněné praktické mikroskopování. A když tohle všechno máte, tak se můžete někdy možná už od dubna, přihlásit na zkoušku. A buď můžete jít na předtermín (27.-30.5) a nebo na normální termíny v červnu.
Od nás na předtermín šly dvě holky. Nebyly to holky co by byly nějak mega moc nadrcený, prostě v průběhu roku se řadily mezi průměr - občas nějaké testy nenapsali, něco se jim nedařilo, ale jinak procházeli. Takže neni pravda, že v předtermínu jdou geniové. Ale chtěli to takhle, tak se na to připravovali o něco dříve, kdy my se učili ještě na klasické zápočty, oni už na zkoušku. Skore bylo, že jedna to dala a druhá ne.
Ta druhé to dala o 2 týdny později (kdy já se stále ještě učila) a obě se shodly na tom, že to bylo nejlepší rozhodnutí co udělaly :)

Já jsem šla se zbytkem třídy v červnu a to 18.6. Kdy nás šlo ze třídy asi 10. A to převážně těch lepších, co většinou všechno napsali, měli dobré známky a hodně se učily. První na řadu přišel test, jo byl tak nějak podle mého očekávání. Byly tam lehčí otázky, ale i těžší. Měli jsme asi 4 obrázky na embryolu a 1 na histolu. Zbytek anatomické struktury. Většinu chyb, co jsem udělala byla spíš z nepozornosti - ta nervozita se při testu dá krájet :))) Výsledky po testu jsme se dozvěděli asi za 20 minut (šilené čekání :D). Z našeho kruhu prošli testem všichni až na jednu holku.. No radost jsem měla velikou. Řiká se, že kdo napíše test na poprvé, tak už má 70% šanci to dát celé na poprvé.
Takže po tom testu nás rozdělili náhodně ke zkoušejícím. Já šla bohužel k tomu nejobávanějšímu ./. Poté se z rozdělení ještě udělala půlka a buď šli prvně na pitevnu, nebo na zkoušku. Na mě přišlo, že jsem šla na zkoušku, jenže dotýčný zkoušející, zkoušel jednu osobu asi hodinu, takže mě radši vzali na pitevnu. Pitevna je asi nejpřijemnější část zkoušky. Nezkoušejí tam nějaký záporáci :))) ptají se normálně a mají pochopení, že prostě přesné hroty na kosti už si člověk moc nepamatuje :D. I když jsem semtam nevěděla a semtam zase věděla, dostala jsem celkově z těch všech známek průměr B, takže jsem byla spokojená.
Teď mě čekala ta nejděsivější část a to ústní zkouška. Byla jsem už hrozně unavená, protože jsem na zkoušku šla až v pul 2. a začinali jsme v 8. Takže jsem už byla vyšťavená .. No když jsem šla na potítko a vytáhla jsem si otázky o kterých jsem myslela, že bych věděla.. tak jsem na potítku něco smolila ale věděla jsem, že to nedám. Bolelo mě hrozně v kříži, hlava a ještě jsem na tom potítku seděla hodinu.. Původně jsem chtěla odejít a ani to nezkusit.. ale pak jsem si řekla, že to zkusím, když už jsem tak daleko :D
Zkoušející, ač nejobávanější, mě překvapil. Nebyl zlý.. snažil se mi kolikrát dost pomoct. Ale já byla oddaná tomu, že už chci domu.. bolest hlavy a v zádech mě překonávala. Nakonec vzal index a řekl mi, že je mu to líto, že mi to chtěl dát, ale bohužel. No já se mu nakonec ani nedivim.. Fakt jsem to vzdala a je to moje chyba.

Takže mě čekalo ještě měsíc učení. :) Na týden prázdniny a pak hurá do toho. No drtila jsem se a stresovala a drtila :D.. nakonec šla 6.8 a tentokrát plná energie splnila úspešně zkoušku z anatomie :)). Protože tentokrát jsem šla hned v 8:45 na potítko a v 9:45 už jsem odcházela hotová ze zkoušky. Jelikož když splníte test a pitevnu na poprvé, tak na podruhé už jdete rovnou na ústní.

Je to hezký pocit vědět, že už máte před sebou jenom prázdninkyyyy... :)))
A moje rada tedy zní, neudělejte stejnou chybu jako já a nevzdávejte to už na potítku.

úterý 19. srpna 2014

Dieta, která mě zde proslavila a malem vyhubila ..

Dříve tento blog navštívilo denně tisíce lidí.. a odkazy na něj byli na kdejakém blogu.. ale to je dávno pryč.. a víte proč? Protože na tuto tématiku již tu ten blog není, teď je tu blog, který mě opravdu baví a rozvíjí..
O co šlo?
Dříve jsem měla blog o anorexii a hubnutí a byla to podpora všem holkám, co měli stejnou mentalitu a bylo to šílené.Prostě jsem se inspirovala od ostatních holek a držela se velmi zkrátka. Pochopte, že jsem svou postavu vyhladověla na 50kg na 178cm.
Původní záměr byl ale jen trochu zhubnout, pak to šlo ale z kopce.. teď už jsem ve fázi ,kdy jím zdravě a cvičím a doufám, že už se ta doba dříve nikdy nevrátí..
Je tu však věc, kterou bych připomenout chtěla. Jeden článek u mě měl opravdu velkou sledovanost i potom, co jsem na blog nechodila. Byl to článek o dietě (uhhh.. jak ja tohle slovo nesnáším). Tak tedy řekneme o skladbě jídelníčku. Nee, nebudu mluvit o tom, jak si nakrájite jednu papriku na celý den ;). Jde o určitá pravidla. Možná by nevadilo, kdybych je sem napsala, protože mnozí z vás je znají, ale někteří také ne.

1. Jezte jak často potřebujete, všechno však v malých dávkách a nebo jezte po 4 hodinách střední porce
2. Sacharidy. Nejezte je před spaním. A co hůř, nejezte je s kombinací s tukama a večer!. Nechte si je hlavně na ráno. A bacha hlavně na mouku, přílohy a na ovoce!
3. Co se týče sladkého, tak si ho dejte ráno a dopoledne, max. hned po obídku
4. Netrapte se. Když sníte co nechcete, řekněte si, že to nějak pro jednou neva. Nejhorší je se trápit.
5. Počitejte sacharidy a kalorie - to bych raději nedělala, ale není špatné se podívat občas co kolik obsahuje vaše pravidelné jídlo. Možná zjistíte, že balíček PIMS piškotů je jako 4 snickersky a nebo 5 kaiserek.
6. Jídlo si připravujte tak, abyste si ho skutečně měli čas vychutnat. Třeba francouzský sýr a salám a k tomu zeleninu a kousek chleba a jezte to třeba 2 hodiny.

Příklad jídelníčku: pro lidi, co netuší. Vstávají v 7 a jdou spát v 23
Snídaně: 1/2 tučného tvarohu, 100ml mléka, lžička čoko proteinu, banán a jahody, posypané ořechama
Svačina: 2 knackebroty s maslem, šunkou, sýrem, paprika
Oběd: Maso/ryba, celozrnný kuskus (kopeček), spousta grilované zeleniny a bazalkové pesto
Svačina II: Latté s menším dezertem :)))
Večeře: Zelenina s francouzským sýrem a salámem, olivy a kousek celozrnného chleba
Večeře II: Pokud dojde i na ní, že se neudržíte, dejte si třeba papriku s kouskem sýra :)

P.S nebojte se tuků,.. to nejsou ty hlavní zabijáci :) a berte tento článek s rezervou, každej jsme nějakej a mame ty a ty zvyky.. ale pokud máte 160 cm a 80 kg, tak se těmito radami možná můžete řídit :) Avšak není to doporučeno pro někoho, kdo vydává hodně energie sportem.

neděle 17. srpna 2014

Pečeme pohankový chléééb :)

Mám docela zásoby pohankové mouky a nevím co přesně s ní. Zkoušela jsem ji nahradit aspoň zčásti místo normální mouky, ale faktem je, že prostě je dost konzistenčně jiná, takže mi často těsto kvůli ní nevyběhlo.. proto jsem z ní měla vždycky tak trochu obavy. Ale dneska se mi z ní povedl chléb. Recept jsem tak trochu převzala od http://eat-withlove.blogspot.cz a jen lehce poupravila.

Chléb jsem navíc připravovala v pekárně a poté ještě v troubě. Takže co k tomu?


Budete potřebovat:

3 lžíce olivového oleje
3 lžíce jablečného octa
1 lžička soli
1 lžička kmínu
1 lžička sušeného droždí
400ml vody
300g pohankové mouky
350g jiné mouky - celoznná, špaldová, žitná, chlebová... (ja bohužel použila pšeničnou :()
+ lněná semínka, + sezam

Všechno smícháte (až na semínka) do pekárny a dáte program klasický chléb. Jakmile zazní tón v pekárně posypete těsto semínky a sezamem.
Nakonec až pekárna dojede a chléb už je temeř hotový, ho vyndáte. A pokud jako já, máte rádi pořádně chrumkavý chlebík, tak ho dejte ještě do trouby na 200° a tak na 5 minutech stačí. 



(na tomto chlebíku, ale nejsou semínka, bohužel :/ )

1. ročník Medicína

Tenhle článek bych chtěla věnovat všem, co se hlásí, nebo se dostali na 1LF.

První dny, týdny.. většinou to začíná takovým tím otrkáváním, mnozí se znají ze seznamováků, ale zhruba polovina se seznámí až první den,tak jako já. Ve tříde se vás sejde asi  něco kolem 25 osob. Jste totiž rozděleni do asi 20 kruhů a každý má svůj vlastní rozvrh. Těchto 20 kruhů je ještě rozděleno na polovinu. Takže máte 1. a 2. paralelku, které mají podobné doby vyučování - např 1. paralelka dopoledne praktika, odpoledne přednášky. Pitvy v dřívějším termínu.
Zezačátku si možná s někým nesednete, s někým naopak ano. Ale většinou se to, alespoň podle mých zkušeností, dosti změní. Prostě nedávejte na první dojmy ;) . Sejde se vás tam tolik, abyste v průběhu roku viděli rozdílnosti. Něktěří se snaží a dřou - ty pak mají velkou pravděpodobnost, že se dostanou do dalšího ročníku. A někteří to flákaj a ztrácejí vůli makat dál a ty většinou odpadnou - buď nazačátku, nebo po prvním zkouškovým.. A tímto vás nechci strašit, ale opravdu budete muset makat, abyste tuhle školu udělali. Kam se na to hrabe maturita- tohle je celoroční maturita a k tomu zkouškové je maturita krát 100.

Průběh roku uteče celkem rychle, ale prostě celou dobu se budete od rána do večera šrotit a málokdy si najdete čas na to jít na rodinou oslavu, nebo s kamarády ven . A když jo, tak celou dobu budete mít výčitky, že se neučíte a že se tímpádem druhý den budete učit do dlouhé noci - a většinou se tak nestane ;) A pak si přijdete jako blázen, že takhle uvažujete. Naštěstí napíšete kamaradovi/dce medikovi a zjistíte, že je vše v pořádku :D

Co se týče zkoušek a zkouškového období.. tak jedno je v zimě a jedno v létě, standartně. V zimním letos byla histologie a biofyzika. K těmto zkouškám se vrátím později samostatně. V letním byla anatomie - ke které se také vratím samostatně. Jsou to náročné zkoušky, ale když se připravujete a máte štěstí tak to zvladnete :) Minimalně na potřetí ano.

No a pak už máte klidně prazdniny od června do října :))) Tak jo, myslím, že jsem to shrnula. :D další články očekávejte :)

úterý 9. srpna 2011

MUJ příbeh 3/4

3 část .. pokračování meho příbehu a jeho předposlední čast. Doufám, že to ve vás vzbudí nějaké emoce a nebo aspoň zaujme .. a nebo možná se v něm i bohužel, poznáte.


Dokud jsem se nedostala na gymnázium. První ročník střední školy jsem byla opravdu jak z divokých vajec. Zapálený lýtka, škola blázinec a já byla trochu ještě nepřipravená na takovýhle přestup. Přece jenom jsem to zvládala. Začala jsem hrát florbal a i s daní v podobě svalů jsem ten sport milovala. V 16 letech, jsem měla 179cm a 68 kg, když jsem začala chodit se svou velkou láskou. Nijak mi to nepřekáželo a ani jsem se od dob ze sedmé třídy už nehlídala. Chodila jsem večer do „mekáče“ na rande, ale netrápilo mě to, vždyť hodinu předtím jsem měla náročný trénink.
                Když mi bylo 17 let, o vánočních svátcích se vše změnilo. Docela jsem si o nich dopřávala až příliš. A po nich, i když stále s 179cm a 68kg jsem přišla ve škole k zvláštnímu poznání. Jeden kluk z vyššího ročníku mi řekl „ Neztloustla si nějak?“ a ve mně se všechno probudilo! Je to tu. Jsem zase tlustá a všichni se mi budou smát. Je sice pravda, že jsem stále kluka měla – svou velkou lásku, ale i tak jsem se bála, že o vše přijdu. A nějak se ve mně všechno zlomilo.
                S florbalem jsem sekla, začala jsem totiž pracovat v restauraci jako šatnářka. Byla to výborná práce, dobře placená, trochu bláznivá, ale ne až tak moc, abych se při ní nedokázala učit. Hlavně jsem při ní nemohla jíst. A tak jsem začala blbnout. Ráno jsem stále jedla hodně – dva rohlíky s nutelou nebo sýrem, občas misku s musli a mlékem. Svačina byla v podobě BeBe sušenek, jablka a sladkého jogurtu. K tomu jsem si dopřávala mattonku ochucenou nebo zelený ochucený čaj. Ve škole jsem často byla až do dvou bez jídla a až ve dvě mě čekal oběd, takže jsem mývala velký hlad a kupovala si i dva sýrové rohlíky k svačině. K obědu jsem se najedla ve škole, a pak doma si dala ještě nějakou porci jídla a po zbytek dne nejedla. Byla jsem totiž v práci. A tak se mi během dvou měsíců podařilo shodit na 64kg. Práce je však sezonní a tak jsem v květnu už chodila výjimečně. Stejně jsem však bláznila a večer nejedla. Přidala jsem do toho cvičení každý den a dostala jsem se na 62kg. A pak to přišlo.
                Květen a Červen. Kapitola sama o sobě. Propadla jsem hubenosti. Začala jsem ubírat snídaně a jíst jen jeden rohlík. K svačině jen jablko a oběd jen jeden a to ve škole. Doma jsem si stále ale dala nějaký zákusek a k večeři jsem jedla zeleninové saláty. Pak šla váha pomalu dolu. V půlce května už jsem byla na 60 kilech. Pocit radosti z hubnutí a z obdivu mého okolí mě donutilo hubnout víc. Chtěla jsem být úplně hubená.
                Chybou bylo, že jsem začala chodit na různé blogy holek, co hubnou. Anorektiček. Ukázali mi adresy na stránky, kde se dá zapisovat a počítat, co jsem snědla. Udělala jsem si tedy hranici 3500KJ a 100g sacharidů denně. Založila jsem si blog a dělila se s rady. Snídaně pro mě představoval vícezrnný chleb (1 plátek), cottage (1 lžička), káva. K svačině bílý jogurt. Školního oběda jen polovinu a pak většinou kostička 70% čokolády. K večeři něco malého, kus sýra, paprika.
                Stále mi to ale nestačilo a na konci června už jsem omezila svůj příjem na 3000Kj a 50g sacharidu denně – většinou jsem však jedla i méně. Lidé v mém okolí už upozorňovali na mé vystupující kosti a nehezky vyhublou postavu. Já se viděla tlustá. Chtěla jsem být ještě hubenější, protože jsem dostala nabídky z modelingu a kdo by nechtěl být krásnou modelkou?
                Při vysvědčení jsem vážila 57kg a měřila 179cm. BMI 17,7 – anorexie. Jenže já se cítila stále tlustá. Všude jsem cítila na svých nohou tuk. Trápili mě vnitřní stehna a jídlo. Přitom jsem jídlo milovala, ale teď jsem se trápila. Už proto, že mně čekali prázdniny a já nemohla moc schovávat, že nejím. Protože semnou neustále někdo byli. Celý týden jsem žila s přítelem – který mě nutil k jídlu. I přes to jsem však shodila na 56kg.