Dokud jsem se nedostala na gymnázium. První ročník střední školy jsem byla opravdu jak z divokých vajec. Zapálený lýtka, škola blázinec a já byla trochu ještě nepřipravená na takovýhle přestup. Přece jenom jsem to zvládala. Začala jsem hrát florbal a i s daní v podobě svalů jsem ten sport milovala. V 16 letech, jsem měla 179cm a 68 kg, když jsem začala chodit se svou velkou láskou. Nijak mi to nepřekáželo a ani jsem se od dob ze sedmé třídy už nehlídala. Chodila jsem večer do „mekáče“ na rande, ale netrápilo mě to, vždyť hodinu předtím jsem měla náročný trénink.
Když mi bylo 17 let, o vánočních svátcích se vše změnilo. Docela jsem si o nich dopřávala až příliš. A po nich, i když stále s 179cm a 68kg jsem přišla ve škole k zvláštnímu poznání. Jeden kluk z vyššího ročníku mi řekl „ Neztloustla si nějak?“ a ve mně se všechno probudilo! Je to tu. Jsem zase tlustá a všichni se mi budou smát. Je sice pravda, že jsem stále kluka měla – svou velkou lásku, ale i tak jsem se bála, že o vše přijdu. A nějak se ve mně všechno zlomilo.
S florbalem jsem sekla, začala jsem totiž pracovat v restauraci jako šatnářka. Byla to výborná práce, dobře placená, trochu bláznivá, ale ne až tak moc, abych se při ní nedokázala učit. Hlavně jsem při ní nemohla jíst. A tak jsem začala blbnout. Ráno jsem stále jedla hodně – dva rohlíky s nutelou nebo sýrem, občas misku s musli a mlékem. Svačina byla v podobě BeBe sušenek, jablka a sladkého jogurtu. K tomu jsem si dopřávala mattonku ochucenou nebo zelený ochucený čaj. Ve škole jsem často byla až do dvou bez jídla a až ve dvě mě čekal oběd, takže jsem mývala velký hlad a kupovala si i dva sýrové rohlíky k svačině. K obědu jsem se najedla ve škole, a pak doma si dala ještě nějakou porci jídla a po zbytek dne nejedla. Byla jsem totiž v práci. A tak se mi během dvou měsíců podařilo shodit na 64kg. Práce je však sezonní a tak jsem v květnu už chodila výjimečně. Stejně jsem však bláznila a večer nejedla. Přidala jsem do toho cvičení každý den a dostala jsem se na 62kg. A pak to přišlo.
Květen a Červen. Kapitola sama o sobě. Propadla jsem hubenosti. Začala jsem ubírat snídaně a jíst jen jeden rohlík. K svačině jen jablko a oběd jen jeden a to ve škole. Doma jsem si stále ale dala nějaký zákusek a k večeři jsem jedla zeleninové saláty. Pak šla váha pomalu dolu. V půlce května už jsem byla na 60 kilech. Pocit radosti z hubnutí a z obdivu mého okolí mě donutilo hubnout víc. Chtěla jsem být úplně hubená.
Chybou bylo, že jsem začala chodit na různé blogy holek, co hubnou. Anorektiček. Ukázali mi adresy na stránky, kde se dá zapisovat a počítat, co jsem snědla. Udělala jsem si tedy hranici 3500KJ a 100g sacharidů denně. Založila jsem si blog a dělila se s rady. Snídaně pro mě představoval vícezrnný chleb (1 plátek), cottage (1 lžička), káva. K svačině bílý jogurt. Školního oběda jen polovinu a pak většinou kostička 70% čokolády. K večeři něco malého, kus sýra, paprika.
Stále mi to ale nestačilo a na konci června už jsem omezila svůj příjem na 3000Kj a 50g sacharidu denně – většinou jsem však jedla i méně. Lidé v mém okolí už upozorňovali na mé vystupující kosti a nehezky vyhublou postavu. Já se viděla tlustá. Chtěla jsem být ještě hubenější, protože jsem dostala nabídky z modelingu a kdo by nechtěl být krásnou modelkou?
Při vysvědčení jsem vážila 57kg a měřila 179cm. BMI 17,7 – anorexie. Jenže já se cítila stále tlustá. Všude jsem cítila na svých nohou tuk. Trápili mě vnitřní stehna a jídlo. Přitom jsem jídlo milovala, ale teď jsem se trápila. Už proto, že mně čekali prázdniny a já nemohla moc schovávat, že nejím. Protože semnou neustále někdo byli. Celý týden jsem žila s přítelem – který mě nutil k jídlu. I přes to jsem však shodila na 56kg.
